Vítám zbloudilé duše.

Jmenuji se Luka, miluji retro, staré věci, tajemno, trhaní papíru, když si něco zlomíte a pak nemusíte cvičit(dokonce ani na klavír), staré mapy, mojí sbírku starých knih, propisky, poznámkové bloky, které člověk zaplňuje zbytečnostmi, Suzanne Vega, čaje(ty sypané), hru na klavír, začínání od znova, snění, dlouhé seznamy toho, co mám ráda, kafe, psaní na stroji(víte, ten zvuk, co zní jako vlak), porážení otravných lidí v hloupostech(i v plivání pecek se dá vyhrát), ovoce, Paříž, cestování, Stevena Leacocka, Londýn, anglický humor.

Co nesnáším? Ale no tak, toho už moc není. Hodně lidí se mě ptá, jak dokážu mít se pořád tak dobře. Můj život není vždycky perfektní, ale já žiju přítomností a jednám. 

Taky má maličkost fotí. Ale Luka už toho řekla dost.

Luka.     

To fotila moje maličkost. Kolíčky.